Reportáž: letní výtvarný kurz v Choceradech 2022

Rok se s rokem sešel a tým Aladine se opět vydal do Chocerad, kde se jako obvykle odehrál náš každoroční výtvarný kurz. V polovině srpna proběhl turnus pro dospělé, v následujícím týdnu jsme uvítali i dětské návštěvníky, kteří si užili vlastní program. A jak se dále dočtete, o zábavu nouze opravdu nebyla, tak se pojďme za tímto ročníkem ohlédnout!

Naše letní kurzy se plánují celý rok dopředu (nebo i déle!), ale událost samotná začíná pro náš tým den před tím než pro naše vážené hosty. Musí se totiž připravit nejenom dílny, v nichž výtvarnice vedou své kurzy, ale i náš potulný obchůdek, který je následně po celou dobu kurzu zákaznictvu k dispozici. Hrajete rádi škatulata, hejbejte se? My ano, i když trochu netradičně s nábytkem hotelu Lávka, jenž je našemu kurzu už poněkolikáté domovem. Myšlení za pochodu je při takové operaci nutností, a když tým dá hlavy dohromady, poradí si hravě i se zákeřnými nepřáteli, jako jsou kulečníkový stůl nebo zlomyslné automaty s občerstvením zabírající až pobuřující množství prostoru. Kol dokola se rozestaví regály, k nim se natáhne elektrika, abychom si na ně mohli pěkně posvítit, a pak už se na háky a do poliček aranžuje a čančá aladinovský sortiment. V nabídce nesměly chybět již důvěrně známé produkty, jako naše oblíbená razítka nebo turecké barvy Cadence v tisíci a jedné barvě. Účastnice kurzu však také dostaly exkluzivní přístup ke zbrusu novým produktům, o kterých Vám víc prozradíme až později. Na kochání se rozkošnými novinkami však pro tým Aladine není čas! Aranžování sortimentu skončilo až kolem jedné ráno, a to ještě na další den zbyla spousta práce, která pokračovala až do odpoledne, kdy do hotelu a campu Lávka začaly přijíždět první klienti.

Začínáme – textilem!

V jednom turnusu je obvykle něco přes třicet účastníků, ti se následně rozdělují na polovinu, a obě skupiny dostávají vlastní program (i když se samozřejmě všichni vystřídají na všech dílnách). Tvořit se začíná hned první den o sedmé hodině večerní – venku už se možná smráká, ale naše dílny se teprve probouzí k životu! Kurz začínáme s Irenou Slavíkovou, která je takový expert na textil, že o něm dokonce napsala i knížky, jimiž se můžete řídit k vlastní tvorbě i u Vás doma. Dnes večer v Choceradech nás inspiruje k dekorování bavlněné tašky a bílého trička, jehož velikost si každá účastnice vybrala předem.
Razítka a polštářky napuštěné textilní barvou? To je samozřejmost! Ale koho jiného než naši Irenku by napadlo k textilnímu tvoření použít akvarelové spreje primárně určené pro práci s papírem? Místo sprejování si protentokrát vybranou barvu odlejeme do vedlejší nádobky a nanášíme ji na látku pomocí mokrých pěnových válečků, kterými můžeme vykouzlit rozverně rozpité vzory, nebo dokonce poválečkovat celou plochu a změnit tak barvu textilu. Akvarelový sprej se navíc opravdu chová jako vodovka na papíře, takže ho z látky můžeme vysoušet pomocí papírové utěrky, více barev míchat dohromady, a dokonce aplikovat světlé barvy do tmavě nabarvených ploch. Narazítkovaným motivům pak vdechneme život, když je pomocí štětce a tekutého pigmentu vybarvujeme. Irčin kurz a přístup k tvorbě nás povzbuzuje, abychom si uvolnily ruku a nebály se experimentovat s výraznými barvami a nekontrolovanými cákanci. Tady jde o to zažít celou změť technik a nechat se navzájem inspirovat k dosud nevyzkoušeným projektům – a bonusem pak je, že si každý sebou domů odnese originální módní doplňky!

Dřevo + želé = Potěmkinovy vesnice

Následující den (po tom, co si každý dosyta užije snídaňového bufetu) je čas na velmi odlišný materiál – dřevo! Všechny dostáváme výslužkou několik dřevěných domečků a stromečků a podle taktovky Petry Aufové (a kolegiálního papouška Edy) se dáváme do díla. Všichni si stavíme svou vlastní vesničku vrstvením rozmanitých technik. Asi nejunikátnější z nich je tvoření pomocí takzvané Gelli Plate. Pokud jste jako naše výtvarnice Majdalenka a taky Vám tento název úplně nejde přes rty, neváhejte využít její přezdívku pro tuto pomůcku – „žužu“. Gelli Plate zvaná žužu je pružná gelová podložka, na kterou nanášíme akrylové barvy. Ty se posléze na podložce dají zlehka rozválečkovat (tentokrát raději válečkem gumovým, který nám barvu nevycucne) do unikátních a neopakovatelných vzorů. Do ještě mokré barvy na žužu si pak stačí svůj domeček otisknout a hned na něm máme novou fasádu! Tak to opakujeme s dalšími domečky a novými kombinacemi barev. Abychom na uschnutí vesničky nemusely dlouho čekat, vyfoukáme ji fénem na vlasy a dekorování může pokračovat.

Líbila by se Vám na fasádě domečku popraskaná omítka? Žádný problém, stačí použít krakelovací médium. Toho naneseme lehkou vrstvu, na které se po zaschnutí utvoří jemné prasklinky a odhalí se tak barevný podklad vespod. A jestli si přejete ještě trojrozměrnější efekt, můžete si vybrat z řady reliéfních past, které na podkladu utvoří texturu dle Vaší libosti. Nanášet se dají špachtlí (obzvlášť zajímavá je jejich aplikace přes šablonu), méně útlocitné povahy se odváží se v nich vrtat i prsty pro opravdový „hands-on“ efekt!

TIP! CHCETE SI ŽUŽOVÁNÍ ZAŽÍT NA VLASTNÍ ŽŮŽI POD DOHLEDEM EXPERTKY MAJDY?
MÁTE PŘÍLEŽITOST NA NAŠICH PRAŽSKÝCH KURZECH V ZÁŘÍ A ŘÍJNU.

Oblíbená kratochvíle francouzské aristokracie & sibiřských nomádů

Nyní pro Vás máme další zajímavé slovo: decoupage nebo počeštěně dekupáž. To je technika, která má kořeny na Sibiři už před naším letopočtem, i když pro současného příznivce je asi milejší si představovat, že se technice věnuje jako noblesní Marie Antoinetta, která prý tehdejšímu trendu decoupage také propadla. V kostce se jedná o praktiku lepení obrázků na různé předměty s cílem vzbudit dojem, že motivy jsou na jejich povrchu přímo namalované. K tomuto účelu se užívá hedvábného papíru, ubrousků (z toho odvezený český název „ubrousková technika“) nebo rýžového papíru. Jeho jemňoučké kousky s různými vzory a motivy aplikujeme mezi dvě vrstvy speciálního lepidla naneseného na naše domečky. Staří mistři této techniky mohli aplikovat až čtyřicet vrstev laku, ale nám postačí udělat jednoduchý sendvič lepidlo – papír – lepidlo. Poznámka na okraj: staří Sibiřané si vykrajovali tvary z plsti a nechávali je svým zesnulým v hrobkách. Elegantní!
Pro fajnšmekry se dále nabízí možnost patinování domečků (metalický efekt se obzvlášť dobře vyjímá na jejich bocích), hojně využity byly i kontury a tekuté perly, které díky šikovnému aplikátoru vždy utvoří na povrchu kulatou perličku, ať už z něj vytlačíme jakékoli množství barvy. A ulice okrasných domečků jsou na světě!

TIP! LÍBILO BY SE VÁM SI TAKÉ S PÉŤOU POSTAVIT VLASTNÍ VESNIČKU?
TENTO ŘÍJEN K TOMU BUDETE MÍT ZNOVU PŘÍLEŽITOST NA PRAŽSKÉM KURZU.

Odpolední oddych…

Po dostavení celého obytného komplexu si zasloužíme pořádný oddych, takže po obědě následuje tříhodinová přestávka, kterou můžeme strávit u bazénu nebo u řeky Sázavy, na jejímž břehu hotel Lávka stojí. A co děti, ptáte se, mají si kde hrát? Mají! Přejete-li si s sebou do Chocerad vzít svou ratolest (či praratolest), vězte, že o ně bude dobře postaráno, takže se bez výčitek můžete celý den věnovat svému tvoření. Naše dvorní guvernantka Ivanka a její asistentky střeží omladinu jako oko v hlavě a mají pro ně naplánovaný nabitý program – rachtání v bazénu, skotačení na hřišti, trénování tanečního představení a chybět nesmí ani vlastní tvůrčí dílny. Mají vyhrazeny vlastní čas na obědy a večeře a jsou pro ně připravovány speciální svačinky, které jim mnohdy závidí i maminky. Pokud Vaše ratolest už trochu povyrostla a máte dojem, že by se v dětském programu nevyžila, může se s Vámi zúčastnit dospěláckých kurzů jako právoplatný člen kreativního klubu.

Dárky z anglického hrabství

Odpolední přestávka je ideální čas na porozhlédnutí se po novinkách v našem cestovním obchůdku – a že bylo z čeho vybírat! Nepopiratelným hitem kurzu  hitem byly dárkové předměty od britské značky Wrendale Designs, pro kterou umělkyně Hannah Dale vytvořila řadu rozkošných zvířátkových motivů vyvedených v líbivém akvarelu. Její nezaměnitelný styl najdete na papírenských produktech, módních doplňcích či drobnostech do domácnosti. Pokud například v prodejnách Luxor najdete naši Wrendale výstavku, musíte si přivonět k jejich mýdlům, jejichž bylinkové aroma Vás vtáhne přímo do malebného britského venkova, který se Hanně stal zdrojem inspirace.

Po poledním klidu je ale načase se znovu pustit do tvoření, tak si rychle zaběhněte na bar pro půllitr kofoly nebo něčeho ostřejšího, protože další kurz určitě nechcete zmeškat (tady si děláme trochu legraci, samozřejmě že rádi na všechny počkáme, a na naše výtvarnice se vždy můžete obrátit s dotazy, pokud přece jenom o něco přijdete). Textil a dřevo máme za sebou, co byste řekli na návrat ke klasice – papíru? Pokud jste zbystřeli, následující odstavce jsou určené pro Vás.

Nepřekonatelné nizozemské novinky

Nadšence do papírové tvorby musí nadchnout nejnovější přírůstek do naší Aladine rodiny, kterou je nizozemská značka Studio Light. Začala před čtyřiceti lety jako tiskárna, kterou zakladatel značky zřídil na půdě svých rodičů. Od té doby se rozrostla do obchodu s papírenským zbožím pro všechny nadšence do tvoření. Její přístup k tvorbě nás moc baví a máme pocit, že si ji rychle oblíbíte taky – co čtvrt roku připravuje Studio Light novou tematickou kolekci výtvarných pomůcek, do které přispívá řada jejich asociovaných výtvarnic. V minulých letech například vydali kolekce s tématy jako Z jiného světa (Out of this World), Krása podzimu (Beauty of Fall) nebo také Zimní zahrada (Winter Garden), jejíž části lze stále nalézt i v e-shopu Aladine.
V Choceradech jsme dostali možnost si užít jejich kolekci Starožitné poklady (Vintage Treasures), jejíž tématikou je jakási idealizovaná vize přesněji nedefinované historické epochy, kterou bychom tipovali na období mezi lety 1850 až 1950. A co v těchto kolekcích vlastně najdeme? Začít můžeme třeba u bločků vzorovaných papírů, z nichž si můžeme vybrat vzor či barvu, která se nám zrovna hodí, stránku pak z bloku vytrhneme a nastříháme či nalepíme na náš projekt. Zase jiné bločky nabízí předvyseknuté tematické obrázky, které lze ze stránek lehce vyloupnout a umístit jakýmkoli lepidlem.

Obzvlášť zajímavá jsou pak jejich gelová razítka. Na rozdíl od klasických razítek se neskládají ze dvou částí (razítkovací část s motivem a držadlo), ale jde pouze o plochý kus gelu. Jako naše žužu podložka, i gelová razítka jsou velmi ohebná a dají se tak přizpůsobit i všelijakým nerovným povrchům. Vybrané razítko se umístí na akrylový blok (placatý kus pevného materiálu ve tvaru obdélníku, kruhu atd.), k němuž gelové razítko samo přilne, a blok se tak při tiskání používá jako držátko. Jak akrylové bločky, tak gelová razítka jsou průhledná, takže skrz ně perfektně uvidíte, kam razítko umisťujete. V kolekci Vintage Treasures si tak můžeme natisknout motivy horkovzdušného balónu, ozubených koleček, poštovních známek, kompasu, buřinky a podobně. To všechno v limitované kolekci, která po vyprodání už nebude nikdy k mání! A to jsme se ještě nezmínili o jejich základových pomůckách (Essentials), kde najdeme všechna možná šmudlátka a fufátka (ta prosíme mezi sebou neplést), šablony, chrastítka, samolepicí ozdobičky a mnoho dalšího… kdo byl v Choceradech, některé z těchto pokladů už použil, nebo si je dokonce i odvezl domů. Pokud však nejste mezi nimi, doporučujeme dávat si pozor na náš e-shop či se přihlásit k odběru našeho newsletteru, jelikož všechny tyto prémiové novinky tam přistanou každým dnem.

Papíry: staré jako nové

Když je na výběr z takového množství hraček, i dospělí si vydrží hrát pěkně dlouho – v papírovém kurzu Pavlíny Šustkové až do rekordní půl třetí ráno! Tam se vyrábělo fotoalbum v explodující krabičce, a podobně intenzivní byl i další papírový kurz Magdy Gieslové, která nás zasvětila do tajů bullet journalu. Tam se nám hodily naše zkušenosti s akvarelovými spreji, se kterým jsme tentokrát v plenéru i sprejovaly. Na stránku s prázdnými papírovými samolepkami jsme nanesly něco vody a do nadělaných kapek či loužiček se sprejovaly barvy, které vytvořily vodovkový vzor. Samolepky se po zaschnutí nadepíšou libovolným textem nebo a vlepí do diáře na stránku s vybraným dnem, týdnem, měsícem a podobně.
Nám všem v Aladine leží na srdci dobro planety, proto vždy hledáme způsoby, jak do našich projektů zakomponovat prvky recyklace (či „upcyklace“!). To se nám povedlo právě zde, neboť k dekoraci našich diářů jsme hojně využily jak staré časopisy, z nichž jsme vystřihovaly humorné titulky, ale také knihy zachráněné z odpadu knihoven, jejichž vytrženým stránkám jsme mohly vdechnout nový život v našich dekorovaných diářích.
O choceradských dílnách bychom Vám mohli vyprávět ještě dlouho – ani jsme se nestihli zmínit o dřevěných věncích, natožpak o mandalových lampionech! Ale snad s námi budete souhlasit, že to na ilustraci atmosféry kurzů bude stačit. Pojďme tedy naše ohlédnutí zabalit finálním souhrnem a v neposlední řadě také pozvánkou na příští rok.

Kurz v kostce – co, kde, kdy

Pokud jste s námi na letním kurzu ještě nebyli, možná máte otázky k tomu, jak to všechno vlastně probíhá – tady snad některé zodpovíme: příští rok se kurz bude opět odehrávat v srpnu v hotelu Lávka. Do Chocerad v okrese Benešov se lehce dostanete autem, vlakem a autobusem (nebo můžete připlout lodí). Ubytovat se lze v hotelovém pokoji přímo v budově, kde se odehrávají dílny, dle libosti můžete také zvolit blízký apartmán nebo se utábořit přímo u Sázavy. V počáteční den kurzu je zvykem se dostavit kdykoli v odpoledních hodinách, první dílna začíná večer. V rámci turnusu absolvujete celkem šest různých kurzů, končí se finálním kurzem čtvrtý den dopoledne s tím, že se většina účastníků loučí v odpoledních hodinách. Každý účastník obdrží několik darů na uvítanou – povětšinou výtvarné pomůcky, které v dílnách využije, letos to byly dřevěné výřezy, diář, sada štětců, psací potřeby a podobně. Pracuje se v malých skupinách uvnitř budovy u stolů, popřípadě se odběhne ven při užívání technik nevhodných do interiéru, jako je například sprejování. Standardní délka jednotlivých kurzů je tři a půl hodiny, ale jak jsme zmínili výše, všechny nástroje a pomůcky jsou k dispozici i později (pokud daná výtvarnice má čas a místnost není potřeba uvolnit dalším kurzem). Účastníkům jsou dány k dispozici všechny pomůcky, které u projektů budou potřebovat a po celou dobu je otevřený krámek Aladine přímo v hlavní budově, takže není nutné si sebou z domova žádné pomůcky brát, i když někdo může preferovat si vzít například vlastní zástěru, nůžky a podobně. Vedoucí kurzu demonstruje představované techniky a je po celou dobu k dispozici s radami, fígly, inspirací i šaškováním, obzvlášť pokud je potřeba oživit pozdně večerní atmosféru. Účastník nemusí mít žádné speciální znalosti či dovednosti, aby se mohl zapojit do tvoření. Ze zkušenosti víme, že účastníci kurzů odjíždí domů nabití energií s novými zkušenostmi, nápady, přáteli a samozřejmě s kupou vlastnoručních výrobků, a standardně se loučí slovy „Uvidíme se příští rok!“
 

2023 – možná přijde i kouzelník

Tak to by bylo ohlédnutí za letním kurzem roku 2022. Poslední páteční odpoledne tráví tým Aladine balením všeho zboží a nábytku, zametáním třpytek, přesouváním automatů a konzumací hektolitrů ledové kávy. Ještě to odpoledne se všichni rozjedou domů, unavení, ale spokojení a už vymýšlí, co budeme provádět příští léto.
V současné digitální éře je terapeutické vyrobit opravdovou věc vlastníma rukama, pryč od obrazovek a novinových titulků. A navíc – chybovat je lidské, ale vytvořit něco z ničeho? To je přímo božské! Rádi příště uvidíme staré známé tváře, ale stejně tak se těšíme i na nováčky, s nimiž se s radostí podělíme o nastřádané znalosti i veselosti. Tak příští srpen u vody ahoj!

Váš tým Aladine